Stomatitis a gingivitis koček

Stomatitida je zánět sliznice dutiny ústní. Jako gingivitida se označuje zánět dásní. Může souviset s výskytem zubního kamene v dutině ústní. Pokud se vyskytuje bez souvislosti se zubním kamenem, jedná se pak o chronické zánětlivé onemocnění, které může velmi rychle progredovat. Příčinou bývá genetická predispozice, nebo toto onemocnění může být imunitně zprostředkované. Roli na vzniku stomatitidy a gingivitidy mohou dále mít:

-        Caliciviry

-        Herpesviry

-        Infekce FIV, FeLV

-        Alergie na krmivo

-        Selhání ledvin (uremická stomatitida)

-        „intolerance“ na mikroflóru a plak v dutině ústní

Většinou se vyskytuje u průměrně 7 let starých koček. Existuje ale také juvenilní forma, která se projeví u několikaměsíčních koťat.

Klinické příznaky:

-        Anorexie, chuť k jídlu pacient má, ale jedná se o velice bolestivý stav, takže zvíře není schopno přijímat krmivo

-        Hubnutí

-        Halitóza (zápach z dutiny ústní)

-        Zarudnutí na sliznicích dutiny ústní, na dásních, na jazyku, eroze

Diagnostika začíná klinickým vyšetřením pacienta, důkladném zjištění anamnézy. Následuje odběr krve pro zjištění celkového zdravotního stavu organismu, vyloučení onemocnění ledvin, otestování FIV a FeLV infekcí. Pro stanovení přesné diagnózy je potřebná biopsie postižených sliznic a následné histologické vyšetření odebraných vzorků.

Terapie je založena na dentální hygieně- čištění zubů, aplikace přípravků a diety na omezení tvorby zubního plaku v dutině ústní. Pokud je přítomen zubní kámen, je vhodné jej odstranit ultrazvukem a vyleštit chrup speciální pastou. V některých případech pomůže extrakce chrupu v zasažené části dutiny ústní. Tato varianta řešení nemusí přinést úspěch, protože ne vždy vzniká stomatitida a gingivitida jako reakce na zubní kámen a zubní plak, ale může se jednat pouze o reakci na mikroflóru v dutině ústní. Extrakce chrupu je účinná pouze v několika málo procentech případů. Časově omezeným řešením je podávání antibiotik a nesteroidních protizánětlivých léků. Jedná se ale o dočasné řešení. V rámci několika týdnů po skončení terapie dojde k recidivě onemocnění. Pokud nejde udržet stav pacienta výše uvedenými konzervativními postupy, je vhodné nasadit imunosupresivní terapii. Tzn. aplikace kortikoidů nebo cyklosporinu.