Zlomeniny u malých zvířat
Fraktury (zlomeniny) kostí jsou častým následkem traumatu, jako je např. pád z výšky, u psů a koček. Frakturou nazýváme narušenou kontinuitu kosti, a to částečnou, nebo úplnou. Dále může být fraktura otevřená nebo uzavřená, jednoduchá nebo složitá (roztříštěná). Kost může být zlomená v jakékoliv její části. Nejjednodušší frakturou je zlomenina dlouhé kosti jednoduchá, uzavřená, umístěná ve středu délky kosti, kterou lze vyřešit správným umístěním ploténky a kostních šroubů. Mezi těžké fraktury patří roztříštěné zlomeniny, nebo zlomeniny zasahující do kloubů. U těchto typů fraktur pak záleží na jejich umístění, lze je řešit aplikací drátů, hřebů, tažných šroubů, apod.
Zlomeniny postihují malá zvířata různého věku. Lépe se zlomeniny hojí u mladých, zdravých zvířat, u starších zvířat se pak hojí déle.
Tumory kostí u zvířat
Další možností vzniku zlomeniny je patologický stav na kosti, nečastěji se jedná o tumor. Tumory kostí se vyskytují spíše u starších zvířat, ale jsou známy také případy, kdy byly nalezeny i u zvířat mladých.
Rentgenologické vyšetření
Nedávným případem v naší ordinaci byla fraktura předloktí u dvou měsíčního štěněte brabantíka jménem Hitchi. Tato zlomenina vznikla po vypadnutí štěněte z náruče asi z metrové výšky. Pejsek byl přiveden do ordinace kvůli nezatěžování hrudní končetiny a výrazné bolestivosti, jinak byl klinicky zdravý. Hitchi byl sedován do svalu a bylo provedeno rentgenologické vyšetření postižené končetiny. Již před RTG vyšetřením při palpaci končetiny byla patrná krepitace v oblasti předloktí. Na RTG snímcích byla nalezena fraktura loketní i vřetenní kosti. Jednalo se o jednoduchou, příčnou frakturu. Štěněti byly aplikovány léky proti bolesti, končetina byla zabandážována a další den jsme přistoupili k operaci. Cílem operace bylo umístit velmi malou ploténku na kost vřetenní, přichytit ji několika kostními šrouby, kost loketní se poté vyrovná podél kosti vřetenní a sama sroste. Hitchiho hmotnost v době operace byla pouze 1,5 kg, bylo poměrně náročné umístit ploténku na tak malou kost. Hitchi měl veliké štěstí, protože zlomenina byla jednoduchá, navíc se jedná o malé plemeno psa, což je důležité při terapii zlomenin u štěňat. Pokud by se jednalo o štěně velkého plemene psa, byla by terapie mnohem více náročná, a to z důvodu, že štěňata velkých plemen psů rostou příliš rychle, pokud by se zlomenina řešila ploténkou, došlo by k nerovnoměrnému růstu kosti. V těchto případech je na místě zavést externí fixátor, který lze nastavovat dle velikosti psa, což v našem případě nebylo nutné. Operace probíhala v inhalační anestezii, která je mnohem šetrnější než anestezie injekční. Během zákroku dostával Hitchi infuzi, dále byly aplikovány léky proti bolesti a antibiotika, v čemž se pokračovalo i několik dní po zákroku. Důležitým faktorem pro správné zhojení zlomeniny je přísný klidový režim. Pejsek smí mírně zatěžovat končetinu, ale pouze při venčení, je nutné vynechat dlouhé procházky a divoké hry s jinými psy, taktéž skákání nebo aportování je nemyslitelné, mohlo by totiž dojít k selhání vytvořené fixace kosti. Tento klidový režim je nutné dodržovat 6-8 týdnů, záleží však na stáří psa, typu fraktury, někdy je tato doba i delší. Poté se zvíře postupně vrací k plné zátěži. Po uplynutí 6-8 týdnů se provádí kontrolní RTG vyšetření končetiny. Zde vidíme, jak fraktura srostla, zda se hojí dobře, zda fixace drží správně na místě. U mladého psa je důležité co nejdříve ploténku vyjmout, aby mohla kost pokračovat v růstu bez omezení. Pokud by se jednalo o již nerostoucího psa, lze fixační materiál na kosti ponechat. Toto se dělá především u starších zvířat, u zvířat mladších 8 let, u zvířat, které materiál ploténky zjevně dráždí (ne každý organismus ho tam snese), je potřeba materiál po zhojení zlomeniny odstranit.
