Odčervení psů a koček

Mezi základní preventivní úkony u psů a koček patří vakcinace a odčervení – neboli odstranění vnitřních parazitů. Velmi důležité je odčervení štěňat a koťat.

Jak často mám své zvíře odčervovat?

Dospělé psy a kočky je vhodné odčervovat preventivně 2-3x ročně, pokud loví a poté požírají hraboše nebo jiné hlodavce, tak 4x ročně. Před odčervením můžete zaslat trus Vašeho zvířete na koprologické vyšetření – na vyšetření výskytu vajíček parazitů v trusu. Pokud je u Vašeho zvířete podezření na výskyt parazitů, odčervuje se intenzivněji.

Pořídil jsem si kotě/štěně:

Štěňata a koťata jsou nejvíce napadená vnitřními parazity, nejčastěji trpí na škrkavky. K přenosu může dojít nejen pozřením infikovaného materiálu ale také z matky. Před porodem by se měla matka odčervit před krytím, v první polovině březosti a poté pravidelně spolu s potomky. I přes řádné ošetření matky se mláďata musí pravidelně odčervovat – stresem v březosti a z kojení se mohou parazité uvolňovat ze střevní stěny matky a putovat přes placentu k plodům nebo do mléčné žlázy do mléka. Doporučujeme odčervovat podle následujícího programu:

2., 4., 6., 8., 10. a 12. týden života – od narození každé 2 týdny do stáří 3 měsíců

3., 4., 5. a 6. měsíc života – od 3. měsíce po měsíci do půl roku života

6., 9. a 12. měsíc života – od půl roku co 3 měsíce do roku stáří, poté pravidelně 2-3xdo roka jako dospělého jedince

Jak poznám, že má mé zvíře vnitřní parazity?

Jaké vnitřní parazity mají psi a kočky nejčastěji?

Vnitřních parazitů je nespočetné množství. Zkusím Vám zde přiblížit ty, s kterými se setkáváme nejčastěji.

Škrkavky

Toxocara canis u psa, Toxocara cati u kočky způsobují askaridózu. 10-20% psů a koček jsou nakažení. Nejčastěji nalézáme u mláďat. K přenosu dochází transplacentárně v březosti (90% nakažených štěňat), laktogenně mateřským mlékem od matky nebo pozřením nakaženého drobného zvířete. Tato hlístice má enterohepatopulmonální cyklus – to znamená, že nezůstává jen ve střevě, ale migruje ve zvířeti do plic a do jater, kde dospívá a které poškozuje. Nakažené mládě má zvětšené břicho, zesílené střevní kličky, neprospívá, trpí průjmem až akutní kolikovou bolestí. Může také kašlat a mít bronchopneumonii - zánět průdušek a plic. Odumřelé larvy škrkavek vylučují do krve mláděte toxin ascaridin, který způsobuje křeče a nervové poruchy.

Tasemnice

Dipylidium caninum, Taenia spp. Mesocestoides spp., Echinococcus spp. a další. Tito parazité mají dlouhé ploché světlé článkované tělo. Při masivní infekci můžete zaznamenat drobné články v trusu. Pes nebo kočka se nakazí pozření infikované svalové tkáně – hlodavce, krmného masa, ještěrek, obojživelníky nebo jiných drobných zvířat. Tasemnice Dipilidium caninum je přenášená blechami a všenkami. Klinické příznaky jsou nespecifické jako průjmy, apatie, zvrácené chutě – klacky, kameny. Tasemnicemi rodu Echinococcus spp. se může nakazit člověk!

Giardióza

je způsobená protozoárním parazitem Giardia intestinalis. Napadá hlavně mláďata nebo dospělé jedince při zhoršených hygienických podmínkách chovu. K nakažení dojde z kontaminované vody nebo potravy. Příznaky jsou opět nespecifické – průjmy a neprospívání zvířete. Běžné antiparazitární přípravky jsou na ni neúčinné. Pro diagnostiku je třeba donést směsný vzorek na koprologické vyšetření – vylučuje se do trusu nepravidelně, je vhodné donést vzorky trusu z více dní. Je možný přenos na člověka.

• Klinika Brno - Slatina
• Ošetřovaná zvířata
• Naše služby
• Články
• Pohotovost