HCM u koček

HCM, neboli hypertrofická kardiomyopatie koček, je onemocnění srdečního svalu. Jeho výskyt byl dříve přisuzován především čistokrevným kočkám, např. britským, mainské mývalí nebo perské. V dnešní době se toto onemocnění běžně vyskytuje i u kříženců. Onemocnění se projevuje většinou ve středním až starším věku, výjimkou ale nejsou ani mladá zvířata.

HCM se na srdečním svalu projeví zesílením srdeční svaloviny na úkor objemu komor- tzn. že se srdeční svalovina v oblasti většinou obou srdečních komor ztlušťuje směrem „do srdce“. Přitom dochází k dilataci (zvětšení) srdečních předsíní. Následkem těchto změn dochází ke sníženému objemu vypuzované krve ze srdce do velkého krevního objemu, což má za následek nedostatečné zásobení organismu okysličenou krví. Vlivem nedostatku kyslíku dochází k poškození orgánů, které jsou na jeho nedostatek citlivé, a to především ledvin.

Za příčinu se považuje genetická predispozice. Vliv může mít i nedostatek aminokyseliny taurinu ve stravě. Časná diagnostika je možná ještě před vypuknutím onemocnění, a to změřením parametru Nt-pro BNP v krvi. Toto vyšetření se doporučuje  ve stáří jednoho roku u predisponovaných plemen, a u koček s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění.

Klinické příznaky se mohou značně lišit u jednotlivých pacientů. HCM se může projevit pouze anorexií, hubnutím, sníženou aktivitou a tachykardií. Pacient může být přiveden a akutními dechovými potížemi (dýchá s otevřenou tlamou, s pomocí břišní svaloviny), edémem plic. V tomto případě je nutná hospitalizace pacienta, kyslíková terapie a příslušná medikace. Případně může dojít k akutní neschopnosti chodit na pánevní končetiny, méně často na končetiny hrudní. To bývá způsobeno tromboembolií, jejíž riziko je zvýšené při onemocnění HCM. Pokud se u pacienta objeví tromboembolie, je jeho prognóza nepříznivá. Málokterý pacient zareaguje dobře na intenzivní terapii. HCM stojí často za náhlým „nevysvětlitelným“ úmrtím navenek zdravého pacienta.

Při klinickém vyšetření pacienta s HCM bývá zjištěna srdeční frekvence až 240 tepů za minutu. Někdy je to jediný ukazatel probíhajícího onemocnění, který je zjištěn náhodně například při vakcinaci. Proto doporučujeme u každého takového pacienta provést ultrasonografické vyšetření srdce. Pokud se diagnóza ukáže včas, než propuknou příznaky typu dechových nebo pohybových obtíží, je šance na delší přežití pacienta.

Konečná diagnóza je určena po klinickém vyšetření, RTG vyšetření hrudníku a USG vyšetření srdce. Odběrem krve zjistíme možné poškození orgánů vlivem nedostatečného okysličování (sekundárně mohou být poškozeny například ledviny).

Obecně je prognóza pacienta s HCM nejistá až špatná. Pacient dobře reagující na terapii může přežívat měsíce až roky. Pokud pacient nedostatečně odpovídá na terapii a dochází k rychlé progresi onemocnění, přežití může být krátké, řádově několik dnů až týdnů.