Vyšetření srdce u psů a koček
Srdce je sval, který má za úkol přijmout odkysličenou krev z celého těla do své pravé části, odsud krev putuje do plic, kde dojde k jejímu okysličení. Z plic se krev vrací plicními cévami do srdce, tentokrát do jeho levé části. Pomocí stahu levé komory je krev vypuzena velkou cévou- aortou- do celého těla. Krev má mnoho funkcí, z nichž nejdůležitější je okysličování orgánů. Nejvíce citlivé orgány na nedostatek kyslíku jsou mozek, plíce a ledviny.
Srdce se skládá ze 4 oddílů. Pravé a levé síně a pravé a levé komory. Srdce pracuje pod složitým mechanismem převodního systému srdečního, který vydává signály pro správnou práci srdečního svalu. Velmi důležitou součástí srdce jsou srdeční cévy, a to aorta, která vede okysličenou krev do těla, vena cava cranialis et caudalis, které vedou krev odkysličenou směrem k srdci, plicní arterie a plicní vény. S cévami souvisí jejich chlopně, které svým otevíráním a uzavíráním umožňují tok krve do jednotlivých oddílů.
Mezi časté příznaky onemocnění srdce patří kašel, intolerance zátěže, cyanotické sliznice, dechové obtíže, otoky končetin nebo břicha, případně edém plic nebo efuze (tekutina) v dutině břišní. S onemocněním srdce může také souviset únava, polehávání, nechutenství, apod. Onemocnění srdce se projeví nejčastěji u starších psů, výjimkou ale nejsou i mladí psi, případně štěňata, u kterých se mohou již v útlém věku projevit vrozené srdeční vady.
Klinické vyšetření
Existuje několik možností, jak vyšetřit kardiologického pacienta. Vzájemně se všechny tyto metody doplňují. Základním prvním krokem je klinické vyšetření. Pacient se klinicky vyšetří celý, včetně sliznic, mízních uzlin, kůže, palpačně dutina břišní, teplota. Poté se zaměřujeme na auskultační nález. Poslouchá se pomocí fonendoskopu dutina hrudní z pravé i levé strany, a to v oblasti srdce, kde jsou slyšitelné srdeční ozvy, případně můžeme u některých kardiologických pacientů slyšet i srdeční šelest, který značí o poškození některé z chlopní srdečních. Absence šelestu neznamená, že srdce je zdravé. Ne vždy se srdeční onemocnění šelestem projeví. Srdeční frekvence má být pravidelná, počet tepů závisí na velikosti pacienta. Menší pacienti mají vyšší frekvenci, větší pacienti nižší frekvenci. Ozvám musí u zdravého pacienta odpovídat periferní pulz, který měříme na arteria femoralis na vnitřní straně stehna. Dále posloucháme plicní pole, které nám může odhalit, že je např. přítomen edém plic.
Rentgenologické vyšetření hrudníku
Další vyšetřovací metodou je rentgenologické vyšetření hrudníku. Standardně se provádí tři projekce, a to dvě projekce na boku (pravá a levá LL projekce) a jedna projekce, přičemž pacient leží na zádech, nebo na břiše (DV projekce). Na RTG hrudníku můžeme posoudit plicní pole, kde hodnotíme plicní vzor, zda není přítomna masa v hrudníku, případně edém plic nebo pleurální efuzi. Na srdeční siluetě hodnotíme její velikost, lze z RTG odhalit, který srdeční oddíl je zvětšený, případně můžeme vidět efuzi v osrdečníku (perikardu). Na bočních projekcích hodnotíme jak moc naléhá srdeční silueta na hrudní kost (sternum), nebo zda nám zvětšené srdce neodtlačuje průdušnici (tracheu) dorzálně. Dále můžeme na RTG hrudníku hodnotit zvýraznění plicních cév nebo plicních laloků.
Ultrasonografické vyšetření srdce psů a koček
Běžně používanou metodou pro vyšetření srdce je ultrasonografické vyšetření srdce. Na USG srdce hodnotíme velikost jednotlivých srdečních oddílů, funkčnost chlopní, pohyb srdeční svaloviny, sílu volné stěny srdeční a mezikomorového septa, případnou efuzi v perikardu. Dále můžeme měřit míru insuficience chlopní (nedostatečnost) a to pomocí míry regurgitace, měřené Dopplerovským vyšetřením. Běžně se USG srdce provází z pravé strany hrudníku, případně můžeme měřit průtok krve chlopněmi z levé strany hrudníku.
EKG
Poslední, běžně používanou metodou vyšetření srdce je EKG. Pomocí EKG měříme elektrickou aktivitu srdce, tedy pravidelnost jeho chodu a součinnost jednotlivých oddílů srdce. Nepravidelnosti v jeho chodu nazýváme arytmie. Ty jsou buď jako původní a jediné onemocnění, nebo jsou následkem anatomického či jiného postižení srdce. EKG svody nepřipojujeme pomocí terčíků jako u člověka, ale krokodýlky ke kůži bez nutnosti holení srsti.
