VESTIBULÁRNÍ SYNDROM

Vestibulární syndrom je onemocnění rovnovážného systému organismu. Vestibulární systém rozdělujeme na periferní, který se nachází ve vnitřním uchu, a na centrální, který je představován centrálním nervovým systémem. Dle toho se také onemocnění vestibulárního systému člení na periferní a centrální vestibulární syndrom. Narušení rovnovážného systému se projeví následujícími klinickými příznaky:

 

-          Ztráta rovnováhy, až neschopnost chůze

-          Náklon hlavy na stranu (headtilt)

-          Nystagmus (tzv. tikání očí)

-          Strabismus (abnormální pohyb očních bulbů)

-          Kroužení (circling)

-          Méně často pak zvracení, anorexie, nevolnost

 

 

Příčinou onemocnění vestibulárního systému mohou být:

 

-          Záněty uší (otitis media, interna)

-          Ototoxické látky

-          Intoxikace

-          Traumata, krvácení

-          Neoplazie, polypy (ve střední nebo vnitřním uchu, CNS, mohou to být tumory primární nebo     sekundární)

-          Infekce

-          Vaskulární příčiny

-          Hypotyreóza

-          Geriatrický vestibulární syndrom

 

Diagnostika spočívá v pečlivém klinickém a neurologickém vyšetření pacienta. Dále je zapotřebí vyšetření krve, které odhalí celkový zdravotní stav pacienta, funkci ledvin, jater, iontovou rovnováhu. Onemocnění jater a ledvin mohou také vyvolat neurologické příznaky, proto je nutné jejich zasažení vyloučit. Při podezření na neoplazii v CNS postupujeme tak, že hledáme primární tumor (USG břicha, RTG hrudníku), který by mohl metastazovat do CNS. V případě negativního nálezu je ideální diagnostiku doplnit magnetickou rezonancí (MRI), která nám dá konečnou odpověď, zda je v CNS přítomen primární tumor.

 

Častým onemocněním u starších pacientů- psů je geriatrický vestibulární syndrom. Přitom bývá většinou jednostranně (unilaterálně) postižen periferní vestibulární systém. Příčina jeho vzniku je neznámá. Vykazuje se výše uvedenými klinickými příznaky, z nichž nejčastěji se vyskytuje ztráta rovnováhy až neschopnost chůze, nystagmus a headtilt. Pokud zvíře samovolně nepřijímá krmivo, je potřeba podpůrná terapie. Ta spočívá v podávání infuzí po dobu až několika dní (dle stavu pacienta), případně vitaminů, rozkrmování zvířete. Pokud se dostaví zvracení, je zapotřebí aplikovat antiemetika (léčiva bránící zvracení). Klinické příznaky často vymizí během 7-14 dní. Prognóza u tohoto onemocnění je příznivá. Často však dochází k recidivám.